TECHNOLOGIE DŘEVOSTAVEB



Technologie výroby a montáže dřevostaveb


U stavebníků, kteří se rozhodnou pro realizaci dřevostavby, jejímž principem je sendvičová konstrukce, se každý výrobce velmi často setkává s dotazem: Jaký je rozdíl mezi technologií realizace dřevostavby paneláží a staveništní montáží domu? Tedy mezi technologií výroby hlavních prvků konstrukce dřevostavby z hotových, předvyrobených panelů (stěnových, stropních, ev. střešních) tzv. paneláží a systémem výroby a současně montáže dřevostavby tzv. staveništní montáží, tj. výroby všech konstrukcí hrubé stavby přímo na místě konečné stavby. U obou technologií článek vychází ze společného principu tzv. rámového konstrukčního systému, odvozeného od amerického systému Two by Four, s úspěchem využívaného v převážné většině konstrukcí dřevostaveb jak v zemích Evropy, tak v ČR.



Staveništní montáž

Jedná se o výrobu plošných prvků domu z dodaných dílčích materiálů na stavbu (obvodových i vnitřních, stropů i střechy) přímo na připravené základové desce nebo stropní konstrukci přízemí domu. Technologický postup: konstrukční řezivo sušené hoblované, případně lepené KVH nebo lepené dřevěné I nosníky; plošné ztužení velkoformátovými deskami OSB, DHF nebo sádrovláknitými deskami; kompletace nosné kostry stěn s následným vztyčením a osazením, většinou bez mechanizace za využití jejich současného vzájemného vázání a prostorového ztužení včětně následné montáže stropních a střešních konstrukcí; dokončení vnější obálky domu; uzavření stavby proti povětrnosti (osazení výplní otvorů, krytiny a klempířských prvků, fasády; teprve poté vyplnění stěn tepelnou izolací, celoplošné zadělání parotěsnou fólií z vnitřní strany (u difuzně uzavřené konstrukce) či parobrzdou z velkoformátových desek OSB (u difuzně otevřených konstrukcí); následuje montáž vnitřních pohledových velkoformátových desek (sádrokarton, sádrovlákno) na různou formu přídavných roštů, přičemž instalace jsou souběžně rozváděny v prostoru mezi vnitřní deskou a nosnou konstrukcí; kompletace podlah, obkladů, vnitřní truhlářské prvky, kompletace zařizovacích předmětů. Oba postupy mají své pro a proti. Je třeba zdůraznit, že cíl by měl být v obou případech, při řádně zvládnutém procesu výstavby se všemi detaily, téměř identický. Ke zjištění, že odlišné jsou především technologické procesy, nikoli výsledný produkt, je třebva přidat další podstatné tvrzení, že o kvalitě každého objektu rozhoduje především kvalita přípravného procesu (návrh, příprava materiálu, logistika), předvýroba dílců (u paneláže), a zejména završení celého procesu, tj. montáž na staveništi. Tedy technická a organizační vyspělost firmy. Ale ani špičkový montér nedokáže provést kvalitní stavbu, pokud dostane na stavbu špatně vyrobené nebo nekvalitní dílce. Ale zároveň i špičkový montér musí postupovat podle jednotných správně navržených technických detailů a podléhat technickému a kontrolnímu zázemí firmy. Každá prefabrikace vyžaduje dokončení stavby na staveništi v návaznosti na kompletaci panelů – např. krytina včetně klempířských prvků, mnohdy celé střešní konstrukce, fasáda, obklady, dlažby, kompletace instalací (ZTI, elektro, topení, VZT, plynu), kompletace zařizovacích předmětů, atd. I když každý dodavatel může mít rozdílné dimenze a tím parametry konstrukcí, není rozdíl v technologiích ani stavebních procesech, ale pouze v použitých komponentech, které může každý výrobce přizpůsobit požadavkům objednatele či stavební fyziky. Jistě, rozdíl může být v kvalitě prováděného díla, ale ten není způsoben rozdílnou technologií, ale výše zmíněným přístupem k realizaci, kvalitě personálu a nastavení vnitřních kontrolních mechanizmů. Pro správné posouzení a výběr dané technologie jsou nezbytná jasně stanovená kritéria – priority, které pomohou zvolit vhodnější cestu k realizaci domu (charakter či dostupnost pozemku pro stavební mechanizmy, možnosti financování, potřebná lhůta realizace, potřeba improvizace během realizace, volba samostatného dokončení stavby, atd.).